Resuscitační oddělení
Nemocní přijímaní na lůžka resuscitačního oddělení bývají často ve velmi vážném zdravotním stavu. Vy, jejich příbuzní a přátelé, se z pochopitelných důvodů obáváte dalšího vývoje jejich onemocnění, máte zájem o to, jak probíhá léčení, co se vlastně s Vašimi, mnohdy nejbližšími děje, jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Přitom přicházíte do styku s oblastí medicíny, se kterou jste se ve většině případů ještě nesetkali. Množství různých přístrojů, hadiček a dalších technických pomůcek v okolí nemocničního lůžka Vám může nahánět strach. Cílem následujícího textu je přiblížit Vám a pokud možno i srozumitelně vysvětlit, proč je potřebné to či ono, jaký to má význam a co znamenají některé pojmy, které ošetřující personál používá.
Co to je resuscitační oddělení
- Resuscitační oddělení je nemocniční oddělení vrcholové intenzivní péče, na které jsou přijímáni nemocní, u kterých je třeba velmi pečlivě sledovat či vyhodnocovat a v mnohých případech i po určitou dobu uměle podporovat či nahrazovat určité, pro život nezbytné, činnosti lidského organizmu (např. dýchání, podpora srdeční činnosti).
- Na resuscitačním oddělení je zajištěn trvalý dohled nad zdravotním stavem pacientů. V blízkosti lůžka nemocného je po celých 24 hodin přítomna zdravotní sestra, mimo to je bezprostředně k dispozici službu konající lékař.
- Nemocní jsou napojeni na přístroje, které vyhodnocují průběžně snímané hodnoty informující o zdravotním stavu. Je-li něco v nepořádku, automaticky spustí alarm.
Průběžné sledování (monitorování)
Nemocní na resuscitačním oddělení jsou napojeni na přístroje, které průběžně sledují a vyhodnocují řadu veličin informujících o zdravotním stavu. Tyto přístroje se nazývají monitory.
Umělé dýchání nemocných pomocí přístrojů
Zdravotní stav některých nemocných léčených na resuscitačním oddělení vyžaduje umělé dýchání pomocí přístroje (tzv. umělou plicní ventilaci). Přístroj, kterým se toto dýcháni provádí, se nazývá ventilátor.
- Ve většině případů není problém plně nahrazovat dýchání uměle a to i po delší dobu. Obtížnější však naopak bývá převedení nemocného na dýchání bez přístroje. Při dlouhodobé umělé plicní ventilaci nelze ukončit umělé dýchání náhle a rychle. Nemocný je na ventilátor navyklý a jeho dýchací svaly jsou ochablé. Velmi obecně platí to, že čím déle je pacient z důvodu svého onemocnění plně závislý na dýchacím přístroji, tím delší je doba, po kterou se přístroje postupně zbavuje.
- Odvykání od dýchacího přístroje je možno přirovnat k tréninku sportovce před náročným sportovním výkonem (kterým je v tomto případě samostatné dýchání). Sportovec též musí trénovat postupně a postupně zvyšovat zátěž a tréninkové dávky. Také časový průběh bývá podobný. S odvykacími režimy se většinou začíná dopoledne po ranní vizitě, okolo oběda bývá nemocný již unaven, a proto veškeré dýchání přebírá přístroj. Odpoledne se opět v odvykání pokračuje. V noci zpočátku přebírá všechnu dechovou námahu přístroj.
- Nemocný je na dýchací přístroj připojen buď trubicí z plastické hmoty, která je ústy zavedena do průdušnice (tzv.tracheální intubace), nebo trubicí zavedenou do průdušnice přímo otvorem na krku (tzv.tracheostomie). Tracheální intubací vždy umělou plicní ventilaci začínáme. Ponecháváme ji v tom případě, kdy nepředpokládáme, že by byla potřebná po delší čas.
- Při nutnosti dlouhodobější umělé plicní ventilace po určité době zaměňujeme tracheální intubaci za tracheostomii.
- Jedná se o nevelký operační výkon, který je prováděn přímo na resuscitačním oddělení. Po skončení potřeby umělého dýchání se otvor na krku ve většině případů sám během několika dnů bez operace uzavře.
- Pacient připojený na dýchací přístroj, i když je při vědomí, nemůže mluvit. Přesto se velmi rychle naučí s ošetřujícím personálem dorozumívat posunky, často za využití jednoduchých pomůcek.
Odstraňování bolesti a tlumení vědomí
Je samozřejmé, že pokud to onemocnění vyžaduje, dostávají nemocní na resuscitačním oddělení léky tlumící bolest. Řada z nich, pokud jsou při vědomí, špatně psychicky snáší nepříjemnosti spojené s umělou plicní ventilací a s dalšími léčebnými postupy. Z tohoto důvodu jsou jim podávány léky, které tlumí jejich vědomí, resp. je uspávají. Používají se při tom obdobné druhy léků jako při narkóze během operačního výkonu. V některých případech je podávání těchto léků naprosto nezbytnou součástí léčebného postupu. Po ukončení dlouhodobého podávání těchto léků jejich účinky po určitou dobu přetrvávají, někdy i několik dnů. V tomto období může být nemocný neklidný, zmatený, dezorientovaný. Postupem času tento stav odeznívá.
Výživa nemocných
Nemocní, kteří jsou v bezvědomí, jsou většinou živeni kombinovaně. To znamená, že část výživy dostávají v polotekuté formě plastikovou hadičkou (sondou) do žaludku, část výživy je ve formě infuzních roztoků. Celková potřeba energie i podíly jednotlivých složek jsou denně počítány a jsou součástí ordinací lékaře.
Co dát pacientovi k hospitalizaci, Návštěvy nemocných