Koncem března bylo v jablonecké nemocnici pod magnetickou rezonancí vyšetřeno srdce pacienta s kardiostimulátorem. Až donedávna neměli pacienti s kardiostimulátorem možnost takové vyšetření podstoupit, čímž byli vystaveni zhoršené možnosti přesné diagnózy.

„Magnetické pole by mohlo anulovat kardiostimulátor a rozžhavené kovové částice způsobit perforaci srdeční stěny,“ vysvětlil MUDr. Jiří Malý z jablonecké nemocnice. „Provedené vyšetření ukazuje na velmi dobrou spolupráci nemocnice Jablonec a Kardiocentra v Liberci. Implantace nových typů kardiostimulátorů umožňuje za přesně stanovaných podmínek provedení vyšetření MR včetně vyšetření srdce, což bylo dříve vyloučené. U některých onemocnění je provedení MR obtížně nahraditelné jinými metodami. Ani u těchto speciálních typů kardiostimulátorů není možné provedení vyšetření bez pečlivé přípravy a multioborové spolupráce. Přístroj je nutné před vyšetřením přeprogramovat, nemocného je nutné po celou dobu vyšetření monitorovat, což může být technicky obtížné. To odráží velmi dobrou spolupráci mezi našimi nemocnicemi, která se odehrává jak formou péče o společné pacienty, ale také při vzdělávání lékařů a předávání zkušeností. Věříme, že z toho profitují především naší společní pacienti,“ vysvětlil MUDr. Rostislav Polášek z liberecké nemocnice, který vyšetřovanému pacientovi kardiostimulátor kompatibilní s magnetickou rezonancí implantoval.

Nový typ kardiostimulátoru Advisa DR umožňuje nastavit individuální režim přístroje nebo ho v případě nutnosti
i vypnout, což u standardního kardiostimulátoru lze vyřešit pouze operativně. V ČR bylo dosud implantováno těchto typů KS u 2% pacientů, kteří mají kardiostimulátor. Z pacientů, kteří mají implantovaný kardiostimulátor, bude v budoucnu podle statistik potřebovat vyšetření MR až 75 %.

Pacient byl indikován k vyšetření na magnetické rezonanci z důvodu podezření na poškození srdečního svalu. „Vyšetření potvrdilo, že pacient prodělal srdeční infarkt s nálezem jizvy v oblasti srdečního hrotu. V místě jizvy se na MR prokázala oblast nedokrvení srdečního svalu v důsledku poškození věnčité tepny (uzávěr tepny). Pacient bude doporučen do liberecké nemocnice k dalšímu kardiologickému vyšetření,“ objasnil MUDr. Jiří Malý z jablonecké nemocnice.

Průběh vyšetření

Před samotným vyšetřením na MR bylo provedeno pacientovi rentgenové vyšetření z důvodu ověření identifikace kardiostimulátoru. Na rentgenovém snímku je vidět identifikační číslo speciálního kardiostimulátoru. Posléze byl pacient seznámen s možnými riziky při vyšetření. Lékaři připravili v předsálí defibrilátor, který by byl použit v případě komplikací.

Před samotným vyšetřením bylo provedeno přeprogramování kardiostimulátoru u pacienta do bezpečného režimu. Poté byl pacient napojen na monitor životních funkcí a podána mu byla látka adenosin, která se používá při tzv. zátěžovém vyšetření srdce. „Vyšetřením se zjistí, zdali je srdeční svalovina prokrvena normálně nebo naopak dochází v některém místě ke snížení zásobení kyslíkem, tzv. ischemii. Zátěž je vyvolána farmakologicky speciálním lékem, který podává kardiolog. V případě průkazu zátěží vyvolané ischemie se ve druhé fázi provede srdeční katetrizace s rozšířením příslušné zúžené cévy a předejde se tak vzniku infarktu. Vyšetření je časově náročné, trvá celkově asi hodinu a vyžaduje dobrou spolupráci pacienta,“ vysvětlil primář radiodiagnostického oddělení Jaromír Frydrych.

Po celou dobu vyšetření, které trvalo hodinu, hlídali životní funkce pacienta lékaři interního oddělení a personál radiodiagnostického oddělení komunikoval s pacientem pomocí hlasového zařízení.

„Při zátěžovém vyšetření srdce jsem cítil mírnou bolest hlavy. Už jsem jedno vyšetření na magnetické rezonanci prodělal, takže jsem věděl, do čeho jdu a strach jsem neměl, ale vyšetření se mi zdálo moc dlouhé,“ doplnil pocity při vyšetření pacient Jaroslav Pivrnec.

Přístroj magnetické rezonance byl do jablonecké nemocnice pořízen v roce 2009 díky dotaci Evropské unie. Ročně je zde provedeno kolem 20 vyšetření denně.