Děti poslouchají nejraději pohádku, kterou jim čte dospělý. Kazeta ani CD přímý kontakt nenahradí. Pohádku čte paní učitelka MŠ Ivana Opatřilová.

MŠ je velice hezky vybavena nejen hračkami,stavebnicemi, legem a knížkami, ale také různorodým materiálem pro výtvarnou a pracovní výchovu. Děti jsou spokojené, mohou-li malovat, vystřihovat, nalepovat či libovolně tvořit. Však také spotřeba rozličného materiálu je veliká. Proto mateřská škola velice vítá případné drobné příspěvky odřezků papíru, látek atp.

Nejen děti předškolní, ale i ty trochu větší velice rády tvoří. Nevyčerpatelnou studnici nápadů dodává paní učitelka mateřské školy odpoledne všem zájemcům, děvčatům, chlapcům, sedmiletým i sedmnáctiletým.

Paní učitelka MŠ Eva Drahoňovská při pracovní výchově. Někdo je samostatný, jinému se musí trošku pomoci.

Děti ležící mají prostor pro hraní a pro tvoření poněkud omezený, přesto se snažíme, aby to co nejméně pociťovaly. Na každém pokoji dětského oddělení je barevná televize se čtyřmi programy, u starších děvčat a chlapců přidala škola i hi-fi věž. Menším dětem nosíme přehrávač podle příležitosti na pokoj. Děti si pak mohou vybrat svou oblíbenou pohádku či písničku nebo si od rodičů nechají přinést své.

Vytvořit dětem příjemné prostředí je pro nás to hlavní a nejlepším uznáním je to, když se občas stává, že se dětem ani nechce domů. Poslední den, kdy se s dětmi loučíme, nám děti píší do našeho památníčku své dojmy a pocity, trápení, ale i to, co je při pobytu v nemocnici překvapilo. My se na oplátku těšíme, co nám napíší. A mnohdy se i poučíme.

Zpestřením pobytu v nemocnici bývá pravidelné zpívání s kytarou. Často se sejdou opravdu dobří zpěváčci a hudebníci. Pro děti, které se učí v ZUŠ hrát na klavír, zde máme nové klávesy. A tak se hraje a zpívá, buď s kytarou nebo s doprovodem kláves. Oblíbené jsou lidové písničky a písně "Není nutno" Zdeňka Svěráka a "Tři čuníci" Jarka Nohavici.