Žíly mají chlopně, které brání zpětnému průtoku krve (refluxu). Křečová žíla je žíla (nebo její část), ve které nejsou chlopně správně uzavřeny. Následkem toho se krev vrací zpět do žil a do kapilár. Kvůli trvalému přeplňování žíla dilatuje (rozšiřuje se) a vytváří se křečová žíla (varix).
Patří sem těhotenství, hormonální a genetické faktory, křečové žíly mohou být následkem trombózy nohou, častěji se objevují u lidí s nadváhou nebo u lidí zaměstnaných tam, kde jsou jejich nohy přetěžovány dlouhým stáním, sezením nebo zvedáním těžkých břemen.
Někdy se žádné příznaky neobjevují. Mnoha lidem vadí křečové žíly z hlediska kosmetického. Pokud křečové žíly příznaky vyvolávají, obvykle to bývá pocit unavených, těžkých a olověných nohou. Občas se objevují křeče v lýtkách (zvláště během noci) nebo třes nohou („neklidné nohy“). Zřídka se projevuje opravdová bolest.
Základem vyšetření žilního systému je inspekce a palpace (pohled a pohmat). Pomocné technické vyšetření dopplerovskou ultrazvukovou metodou nám pomůže určit stupeň závažnosti povrchové nedostatečnosti žilního systému. Vyšetření je neinvazivní (nedochází při něm k porušení kožního krytu vpichy nebo řezáním).
Z lékařského hlediska musí být křečové žíly léčeny, je-li krevní oběh v noze vážně narušen, a kdy mohou nastat (nebo již nastaly) další potíže. Kvůli dlouhodobé kumulaci (městnání) krve v rozšířených žílách vzrůstá riziko propuknutí zánětu žil (tromboflebitida), vytváření krevní sraženiny (trombóza) nebo hromadění tekutiny v nohách (edém). Mohou také nastat různé abnormality kůže jako je hnědé zbarvení, skvrny nebo ekzém, objevuje se i podkožní zesílení. Nakonec to může vést k bércovému vředu. Z tohoto důvodu ve většině případů má smysl křečové žíly léčit a (nebo) nosit kompresivní zdravotní punčochy.
Nejdůležitější léčebné metody jsou kompresivní terapie, sklerotizace, operace křečových žil, podpůrná terapie venofarmaky.
Kompresivní terapie zahrnuje aplikaci vnějšího tlaku na křečové žíly užitím bandáží nebo kompresivních zdravotních punčoch. Tímto způsobem je nejvíce podporován dobrý odtok krve.
Při sklerotizaci je do povrchové žíly vsunuta tenká jehla. Tou je pak vstříknuto kauterizující (leptající ) činidlo. Činidlo záměrně poškodí stěnu cévy, aby ji ucpalo a změnilo na tenké vlákno, kterým už není schopna protékat krev. Tato céva může být nahmatána jako tvrdý lehce citlivý provazec. Ihned po vstřiku je použita komprese bandážemi nebo kompresivními zdravotními punčochami. Nakonec žíla částečně nebo zcela zmizí. Zbývající žíly převezmou funkci žíly, která už nepracuje.
Tato metoda je obecně používána pro malé povrchové křečové žíly.
Při operaci jsou větší povrchové křečové žíly podvázány a zcela nebo částečně odstraněny.
Rozlišujeme několik základních výkonů na křečových žilách:
Sklerotizace a/nebo operace neodstraní tendenci vytvořit křečové žíly někde jinde! Nemůže být dána záruka, že se v budoucnu nevytvoří křečové žíly nové. Úspěch konkrétní léčby bude záviset na příčině a rozsahu křečových žil. U někoho se křečové žíly neobjeví po deset i více let po léčbě, zatímco u jiného se mohou vrátit velice rychle.
Materiál zpracoval MUDr. Michael Vraný, chirurgie