Pod chronickou obstrukční plicní nemoc v zásadě spadají dvě jednotky a sice chronická bronchitida a emfyzém (rozedma). Klinicky je však rozlišení mezi těmito jednotkami obtížná, často se navzájem prolínají, proto se používá sjednocující název chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Příčiny onemocnění

Hlavní a nejčastější příčinou je kouření tabáku, které se podílí i na vzniku jiných závažných plicních i mimoplicních chorob (ICHS, karcinom plic aj.). Může vzniknout i reakcí na opakované infekce dýchacího ústrojí, škodlivé vlivy prostředí, různé částice a plyny.

Z vnitřních příčin lze uvést

• věk - počet nemocných stoupá s věkem
• pohlaví - více se vyskytuje u mužů
• individuální dispozice reaktivity sliznice průdušek, včetně atopie, u emfyzému může hrát úlohu určitý enzymatický deficit

Hlavními známkami CHOPN jsou postupně se zhoršující námahová dušnost a kašel. Tato postupně se zhoršující dušnost postupně významně snižuje fyzickou výkonnost postižených. Kašel je produktivní s vykašláváním hlenů, které mohou být i hnisavého charakteru. Často choroba probíhá vlekle s obdobími akutních zhoršení s výrazným zhoršením dechu a kašle. Toto akutní zhoršení bývá nastartováno často banální infekcí dýchacího ústrojí. Pozdější stadia choroby mohou být spojena s hmotnostním úbytkem, srdečními důsledky - pravostranným srdečním selháním, změnami v krevním obraze, invalidizací.

Nemocný při akutním zhoršení CHOPN typicky zaujímá polohu vsedě v předklonu s podepřenými pažemi, což umožňuje využít pomocné dýchací svaly. Typické je rovněž našpulení rtů při výdechu, kterým je docíleno zvýšení odporu při výdechu. Při poklepu na hrudníku jsou známky rozedmy - výrazně zvučný poklep, snížená poloha a omezená pohyblivost bránice. Při poslechu plic je přítomný prodloužený výdech, provázený vedlejšími zvukovými fenomény - pískoty a vrzoty.

Vyšetření

• Dalšími důležitými vyšetřeními jsou RTG hrudníku a spirometrie.
• RTG skiagram hrudníku vyloučí případný zápal plic a potvrdí možné typické rentgenologické známky patřící k CHOPN.
• Pomocí spirometrie můžeme prokázat typ a tíži poruchy plicní ventilace. Vyšetření nám ukáže významnost obstrukční ventilační poruchy. Pomocí aplikace léků, které rozšiřují průsvit průdušek lze při bronchodilatačním testu zjistit možnost vratnosti průduškové obstrukce.
• Dalšími cennými vyšetřeními je vyšetření krevních plynů (Astrup), vyšetření krevního obrazu, při hnisavé expektoraci má význam bakteriologické vyšetření.

Prognóza onemocnění je v časných stadiích příznivá při zanechání kouření. V pozdějších stadiích se onemocnění i přes léčbu nezadržitelně zvolna zhoršuje. Příčinou úmrtí nemocných s CHOPN je nejčastěji srdeční selhání nebo respirační nedostatečnost. Nemocní s CHOPN mají častěji i plicní karcinom.

Prevence

Prevencí CHOPN je především nekuřáctví, eventuelně jeho časné zanechání, odstranění škodlivin z prostředí, zpomalení progrese choroby léčbou. Vzhledem k vysokému procentu kuřáků v naší společnosti (v ČR cca 29% populace) a dramatickému nárůstu kuřáků u mládeže to není lehký úkol. V terapii CHOPN je tedy zásadním předpokladem zanechání kouření.

Léčba

Dále se uplatňuje paleta léků v různých aplikačních formách od tablet až po inhalační přípravky. Mají za úkol různými mechanismy ovlivnit obstrukci průdušek, snížit zánětlivou aktivitu sliznice. Přednost mají léky s inhalační aplikací, pokud pacient tuto techniku zvládá. Při hnisavé expektoraci přichází na řadu antibiotika. K usnadnění vykašlávání hlenu se podávají mukolytika.

Při chronické hypoxemii (špatném okysličení krve) je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT - terapie kyslíkem).

Jistě, vzhledem k výše uvedenému, by bylo nejefektivnější cestou k eliminaci tohoto problému dodržování zásad prevence, především NEKUŘÁCTVÍ !!!

Materiál zpracoval MUDr. Jaroslav Nebeský, interna