Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku. V mozku postižených vznikají bílkoviny, které se ukládají uvnitř nervových buněk jako vlákna, či v okolí buněk jako amyloidové plaky. Tak dochází k poškození a zániku nervových buněk a jejich spojů. Dále v mozkové tkáni ubývá acetylcholin, což zapříčiňuje neschopnost výměny informací mezi buňkami.
Příčiny vzniku choroby nejsou známé, ale je několik rizikových faktorů
Alzheimerova choroba se projevuje poruchou kognitivních funkcí - tj. myšlení, paměti a úsudku. Nemoc začíná pozvolna, obvykle zhoršením krátkodobé paměti, postupně se přidávají problémy s vyjadřováním a rozhodováním, ztráta orientace, přidruží se zmatenost, ztráta zájmů a iniciativy, dochází ke změně osobnosti, nálady a chování. Onemocnění se stále zhoršuje, postupem času se postižený nedokáže sám o sebe postarat a stane se závislým na pomoci ostatních.
Neexistuje vyšetření za života pacienta, které by jasně ukázalo, že se jedná o Alzheimerovu chorobu. Pro tuto diagnózu se lékař rozhodne až po vyloučení jiných příčin demence. Při úvodním vyšetření pacienta se provádí mentální testy - MMSE, které mají zjistit stupeň postižení, dále odběr krve a moči a některé ze zobrazovacích metod (počítačová tomografie, magnetická rezonance).
Alzheimerovu chorobu nelze vyléčit, vhodnou a včasnou léčbou však lze oddálit propuknutí nemoci v plné síle a zmírnit příznaky.
Alzheimerova choroba je tedy zatím nevyléčitelná. Její průběh však můžeme ovlivnit způsobem života, který vedeme před vypuknutím nemoci. Je známo, že u lidí s aktivním životním stylem, bohatým duševním životem a trénovaným intelektem je průběh onemocnění pomalejší (křížovky, četba, hry, cestování…).
Azheimerova choroba nepostihuje pouze nemocného, ale i celou jeho rodinu. Péče o blízkou osobu představuje pro pečujícího nelehkou zátěž.
Materiál zpracovala MUDr. Alena Drašnarová, CEDR